Jde jen o úvod k rozsáhlejšímu pojednání

Vážení,
dnes bychom se měli věnovat tzv. Cimrmanové metodě slepých uliček. Poprvé se s ní setkáváme v době, když byl český velikán zaměstnán v C. K.Státním výzumném ústavu pro rovnání laufů v Pohřebačce.
Ministerstvo války tehdy udělilo štědrý grant na téma "Jak naučit vodovodní kohoutky kokrhat". Nevím, pánové a dámy, já být ministrem války Rakousko-Uherska, tak bych do takového výzkumu neinvestoval, rozhodně ne 10 000 zlatých. Ale projekt byl schválen, prošel hladce grantovou agenturou a programovými radami, co se dalo dělat.
Jára Cimrman a kolektiv se dali do práce. Bylo provedeny desítky pokusů, měření. Cimrman si potrpěl na dobře vypracované výroční zprávy (včetně závěrečné). Jeho kolega akademik Prof. Felix Mylný DrSc. se přiblížil téměř zadanému výzkumnému záměru. Vynalezl důmyslný přístrojík "který se uvádí do pohybu proudem vody (H20), vytékající z roury. Vydává akustický jev, který lze přibližně považovat za kokrhnutí". (Závěrečná zpráva, strana 362)

Jedinou slabinou celého projektu bylo, že se za tři roky usilového bádání nepodařilo zjistit účel celého výzkumu. Totiž jak lze využít kokrhající kohoutky při obraně monarchie.

Cimrman na to neustále upozorňoval a proto se nesmíme divit, že v jím publikovaném článku v časopise The Cock Of Science se vyskytuje tato věta. Ne - tudy cesta nevede. A to je právě počátek Cimrmanovy metody slepých uliček (zajímavé také na článku je, že kromě seznamu použité literatury se zde vyskytuje i seznam literatury nepoužité. Když byl Cimrman za to na kongresu v Budapešti kritizován, odpověděl:" To, že je zde seznam nepoužité literatury, to neznamená, že by se tato literatura netýkala tématu. Ona nebyla použita, protože je ze své podstaty nepoužitelná")

Vídeňský cimrmanolog E. Fiedler tvrdí, že se Cimrman podílel i na druhém projektu výše zmíněnéhu VÚ a totiž "Použití lehkých kovů, při stavbě olověných komor. Projekt odmítl z morálních důvodů, protože olověné komory mouhou být použity jako vězení a s vězeňstvím nechtěl mít Cimrman nikdy nic společného.

Metody slepých uliček pak využilo několik výzkumných pracovišť.

Připomeňme slavný "Význam chovu Blbouna Nejapného (Didus Ineptus) pro řešení tíživého nedostatku potravin v severním Haliči", nebo "Zkrmování použitých pivních tácků polygastrickými zvířaty(hovězím skotem). (Oboje Výzkumný ústav orby a zemědělstva)
U obou je, jak my říkáme Cimrmanova tužka dobře čitelná. Tolik na úvod. Děkuji vám za pozornost.