Chci píseň Radosti do tmy zas zpívat Však démon můj strašlivý zakázal zpívat Smrt klepe mi na okno s každým zlým dnem Už nemůžu! Kde a proč jsem? Hledal jsem cestu v lásce a rozumu Nenašel Jen nicota, tma a sen ochrání mě před světlem Vidím Ale oči mé jsou slepé, srdce mrtvé, rozum do propasti vede Být slepcem bez těla, jehož hůl - Bůh vede, zpíval bych zas píseň radosti Jeho jen slavil místo sebe Ale co mu teď po slepci který má oči a nechce vidět Který trpí sám svou zlou mocí, prožívá peklo na zemi Zastavit neumí - nemá čas Ve věčnosti sám po věky v prdeli bezedné - Vem ho ďas! Smrt je blíž a blíž je vysvobození Co je všem po nás démone smělý Tys byl mou radostí, teď jsi mou zhoubou Tady už ani tvé zázraky nepomohou "Zemři!" -hrozivě zařval běs strachu, nudy a marnosti - a všichni v hrůze padají Jen já se začal smát jak jen smí na dně jeho otrok: "Strachu mám víc než zbylí červi tvoji, proto nebojím se ti smát!" "Zemři!" -zasupěl démon beznaděje, otravy a nicoty Červi vřeští: "Zůstaň s námi v dnu bazénu!" "Strach tu máte, beznaděj a pusto - proto nebojím se smát i vám!" Červi piští: "Je tu láska!" "Je tu hovno!" dím a dávím se svým smíchem strašlivým: Láska je vysvobození smrtí Štěstí jak sen pomine Smrt je věčné štěstí dne!
...
|