|
Odplouvání 2. verse
Za oknem podzim za oknem zvědavé pohledy lidí do mého okna žádné není.
Dvě mrtvé šance přidám další vezměte mé ruce a darujte si mé nohy ukojte se mými boky a usmívejte se nad mými ňadry veselte se, mějte se jak vám radí ostatní.
Kdybys psala rýmy, bylo by to aspoň o něčem ale ty? Přestaň si hrát a snažit se. A teď mi volá přítelkyně A je veselá A já taky!!!
No tak holky, chováte se jako děti. Mlč! Nemůžeš, musíš, zvykej si! Mám jedno přání. Být co nejvíc nešťastná, aby to už nikdy nešlo víc.
Žádný strach
už nikdy
bezstarostný život trpitele.
Až mi bude třiatřicet jestli se toho dožiju stanu se ježíšem a všem ukážu lásku a bolest stanu se spasitelem je krásný hrát si na spasitele. Lidi v dnešní době chtějí úplně všechno. A co jim nabídneš to vezmou. Nemusíš mít strach.
|
|
|