|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Katarze není vždy nutná Akutní potřeba dotknout se Téměř a přece nedosáhnout Ekvidistanta tvého těla Říká možná … možná Iesus snad měl právo říct Noli me tangere Ale můžu já? ------------ Kam až lze dojít A kam až se vzepřít? Trhat a sám sebe přikusovat Eventualit dorůstají myriády Řád jakoby-skoro-nevyhnutelnosti Iokasté možná byla krásná žena Nebo nechtěla uniknout A sama vyšla vstříc? ------------ Kdepak bratříčku pochyby Aurora musis amica Ty však za večera píšeš Exkomunikace není vždy dílem lidí Řez je v první chvíli čistý I krev okamžik posečká Než zalije to co lze A – to sladko na jazyku ------------ Kaskády minulosti zvolna Asimilují přítomnost Takřka a nadoraz chtít Eliminovat a uchovat ty Řetězy a řetízky vzpomínek Infikované touhou po čemsi Neskutečném prchavém A … něžném ------------ Kapitoly psané odzadu A chtít se oddat pádu? To nemůžu přijmout ten Exodus poslušných a dobrých Řady a řady běžících za nadějí Iracionálně jít proti Nenásleduju snažím se A ne vždy jsem čistý ------------ Kniha jako nositelka mýtu Ale kdo jí ještě rozumí? Těžko se vyvázat z písmen Existence Římané už vztyčují břevna I nezbývá než projít Nezbývá než zvolit Ale největší z té trojice je ...
|
|
|