Dobře se na sebe podívej!

        Překroč hranice času a prostoru

        a uvidíš, že jsi věčný,

                          že jsi nekonečný!

        Obsahuješ veškeré tvary

                                   i beztvarost vesmíru!

        Jsi vesmír sám!

        Třpytivé hvězdy, tančící motýli, všechno...

         Jsi původně z ryzího zlata.

         Protože jsi však oslepen touhou

                                          po vlastním prospěchu,

         pleteš si zlato se slitinou.

         Zapomeň na své sobectví

         a věnuj veškerou energii pomoci druhým!

         Tento věk bujícího materialismu ti škodí!

         Jsi oceán, a přitom věnuješ pozornost

         pouze pěně na vlnách.

         Pobývej v oceánu!

         Lao-c´a Konfucius si podávají ruce.

         Buddha a Ježíš kráčejí vedle sebe.

         Vznešené a nízké zmizelo,

         nikde ani stopy po ráji či pekle.

         "Amen" se ozývá ze síní buddhistických klášterů,

         zatímco "Óm" zní z křesťanských katedrál.

         V takovém světě se dohady o tom,

          co je "černé" a "bílé,

                  "správné" a "nesprávné"

                              jeví nepředstavitelné!