|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
Někdy asi každý
Autor: Grim (Občasný) - publikováno 30.9.2003 (07:43:10)
|
|  |
I když se všichni mi odcizí
a smutek stane se nekonečným
nikdy mi z tváře nezmizí
cynický úšklebek můj věčný
Nikomu nevěřit jsem si zvyk'
Úzkost mne smrtelná jímá z lidí
Nedojímá mě pláč ni křik
A pravdu - to vím - už v nikom neuvidím
Důvěra - ach, ta pošetilá věc
bez níž prý nejde milovat!
Srdce však zlomí ti nakonec
právě ten, komu's ji zkusil dát...
Zavčas svou spálil jsem naději
a volbě té svoji jsem vděčný
Bolesti vyhnu se raději
v náruči povolné slečny
A kdyby snad jednou našla se
duše, jež pro mne vzplane
Vzkážu jí: Má milá, sotva se
též opačně tomu stane
Však netrap se pro mne, sama víš
konec že není všeho
Někoho časem snad přesvědčíš...
někoho...pitomého
|
|
|
