Když jsem býval mlád,
na nebe díval jsem se rád.
Dvě hvězdy hledal jsem tam jen,
však jednoho dne uviděl jsem tam jeden krásný sen.
Jak naivní jsem byl,
zavřel jsem oči a ten krásný sen jsem také snil.
Ten zamilovaný úsměv jsem na tváři měl,
že srdce přelétavé mám, jsem nevěděl.
Když jsem býval mlád,
strašně často míval jsem tak rád.
Já svět přes růžové brýle viděl jsem,
vědět to co dnes, tak řeknu, život hned mi vem.
Já slunce v dívčím srdci viděl vycházet,
však ten plamen uhasil jsem hned.
Dnes už mám pouze ze svých slz vodopád,
nad tím promarněným dívčím snad...
|