g morr (Občasný)

v prográmk vypad jeden enter :) poslední řádek byl ještě odfouknutej.

potřeba vykládat není věc básně, ale člověka. myslím. možná obojího. jasně, některé texty si o vykládání koledují...

cesta nutnosti. ano, byl bys pochválen. vnitřní nutnost.

pokud nejsi nezvalovský chrlič, kterému je vpravdě vcelku jedno, co píše, budeš kroužit porád dokola kolem několika, to je přirozené. ani já nedělám nic jiného. mně na tvých textech nevadí, že to nejsou básně v pravém slova smyslu. cha, co je to báseň v pravém slova smyslu? mně vadí, že ta pravda, objektivní třebas – že má někdy (a zrovna u toho posledního příspěvku mi to přišlo dost na hraně) charakter pravdy banální. takové pravdy, která má blízko k moudrosti á la moudří klauni. uf, ještě že v nich není bodrá rozšafnost.

jak bych to ještě jinak... jestli spíš než filozofické nejsou ty traktáty filozofující, jestli se v tom dá najít jistý rozdíl. asi dá.

ale zas se mi strašně líbí, že jsou to kusy kratičký a hodně osekaný, bez slovíček.

jo a pak – mám strašně rád, když je v básničkách víc než jen vnitřek hlavy... ale to je tím, že já jsem lyrik, tak to mám rád. ať jsou tam židle a stromy, koleje a chlupy z palců u nohou. ale to je iba preference, nikoli nutnost.