|
|
 |
Jak se stýská ženě Autor: ouvej (Občasný) - publikováno 25.8.2003 (08:45:32), v časopise 22.9.2003
|
|  |
V tak čistých
přímkách a kruzích
vláčně hýbu se
a čím bych vlastně
chtěla být?
možná země
možná Číňan
možná motýl
možná bažina
Jen dmutí sem a tam
a zase zpět, jak tohle
nazveme? A občas
velký smutek
té pošetilé
s cejchem ženy
v útrobách
na čele
ve vlasech
na ňadrech
všude
kde dotkla se mě
chapadla
muže
Když nebude zbytí
znovu poloomdlím
a stanu se na váš povel
židlí, zákuskem
pelyňkem
durmanem
lipovým čajem
nocí bez hvězd
a když poručíte
budu vonět a vonět
žensky vábivě
a všechny hvězdy
nalepím vám zpět
do tváře.
A pořád, zatraceně
bude přicházet
ten můj věčný stesk
že jsem
jen žena.
|
|
|