Jednou ráno byla´s na mě, byla´s ňáká naježená,
Jakoby jsi, jakoby jsi, snad nebyla moje žena,
Z tvojich očí srší blesky, hromy duní nedaleko,
K snídani jsem dostal jenom jedno vajíčko na měkko.

Dopoledne promluvila´s sotva deset slůvek jen,
Sebral jsem se po obědě, vydal jsem se pryč z domu ven,
Po procházce v lese, to mi ale pěkně vytrávilo,
Když jsem tě však doma viděl, zase mě to otrávilo.

Zamračená chodíš domem že i ten pes tiše kňučí,
Poslouchám tě jedním uchem, říkám si no jen ať bučí,
Druhým uchem ladně hltám, krásné zvuky rock´n´rollu,
V ledničce už došlo pivo, dám si asi coca-colu.

Špagety máš v mikrovlnce, sýr si musíš nastrouhat sám,
Na zdi visí její obraz, brzy asi zbude jen rám,
Víš co bylo včera, nevíš co se stane zítra či dnes,
Jak tak na to koukám zbudem zase sami já a můj pes.