|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
|
~ „SMRTI!“ ~
Motto:
„Smrti má,
se životem svým končím,
jen tobě Smrti přísahám,
já nebyl jeho kočím...“
-O-
Zas Smrtka chodí okolo,
smutkem svým líže rány:
„Buď prosím mojí oporou,
nežádám slavobrány.“
Když člověk konce bojí se;
proto se lepším stává,
však kvůli každé bolístce
nelehne ranní tráva.
Ty Smrti víš, kdy přijít máš,
ty máš mě přečteného,
ty jediná znáš osud náš,
trýzeň života mého…
~
Já toužím zemřít ve spánku,
vystoupat na nebesa,
vstříc sněhobílým beránkům;
na nebi duše plesá.
Nechci už bloudit v nicotě:
„Buď spravedlivou, Paní,“
jak zklamal jsem se v životě,
dnes těším se jen na ni!
Že Smrt je žena, na tom lpím,
snad obejme mě jemně,
vždyť lásku dal jsem ženám svým,
proto cit nezbyl ve mně!
~
Pro jiné Smrt je děsivá,
pro mne je krásná, blízká,
snad zvony srdce rozkývá,
vidím v ní východiska!
Proč vždy, když někdo zemře;
ač pro mě drahým nebyl,
otvírám Smrti dveře,
svůj osud bych s ním měnil!
~
V ponurém hrobě život leží,
hluboko v sobě tíhu mám,
z života moře na pobřeží:
vyplul, kdož na světě byl sám!
Každý den exces za excesem;
v kolíbce Smrt svou chovám,
na svět už dávno zanevřel jsem,
Smrti se klaním k nohám!
~
„Živote můj, snažně tě prosím,
propusť mě sladké Smrti vstříc!
Za všechnu tíhu viny tě zprostím;
chci odejít, má Smrti,
ach, odejít...
bez Boha slzí na tisíc...“
|
|
|