Takže tu BohuŇĚ zanechám báseň která jí tak učarovala, že jistě přidá peprné komenty z mnoha kradených nicků i z mnoha svých identit anonymních...
Ptáte-li se; vás několik tisíc čtenářů, 😜😌proč tak Bohuňa činí, tak protože je to "prázdná, nízká, malá" osůbka, která žije život ubohý a ví o životě PRD! Já už jsem si ale za ta léta zvykl, a mám jí rád, vždyť zvyšuje abnormálně čtenost mých básní.
Škoda, že se nedožije recitace profesionálů, protože právě pro tu recitaci jsem básně psal... nu vot...
Pod báseň přidám jen 3 písně které jsem kdysi ve svém Mercedesu, v úpravě Lorinser, opilý poslouchal a vyloženě mi tlačili pedál plynu k zemi!
ps-víc si jistě povíme v komenteh😁😁😋
~ 320km/hod ~
(Jako Sagvan Tofi)
Já žil jsem rychle, z plných sil,
a každý druhý znal mne líp,
než moji doma znali mne.
A ze všech mojich kamarádů
sám nejvíce jsem vína pil,
a nejvíc život pálil mě!
Rád jezdíval jsem 320!
Van Halen mi na cestu hrál;
příkazy - lidská degradace;
zářivý, pestrý karneval...
~
Makal jsem tvrdě, i ve zbytkáči,
přec penězi jsem pohrdal,
i lidmi, co jsou přizdisráči;
malosti já se vždycky smál!
I Bohu s Ďáblem já se smál!
Jen náhodou se dožil věku,
kdy za pravdu těm moudrým dal…
~
Já neprosíval špatné s dobrým,
a málo z čeho jsem si „sed´“,
vždy, když se přiblížil můj konec;
když zahlédl jsem v duši stín,
tak neubral jsem na rychlosti,
a spíš jsem přidal žití plyn.
Opatrným zas hlavy plet!
~
Hledal jsem lásku - celý svět,
a když už byla na dohled,
tak Pánbůh vzal si, co mi dal!
... jak Fénix z popela jsem vstal...
~
Zažil jsem toho ve třiceti,
co čtyři starci nezažili,
leč upadl jsem do prokletí;
„odešli“ všichni moji milí.
~
Tam na polštářích alkoholu
já Ďábla tahal za ocas,
když zapomněl jsem na pokoru;
osudu vydán na pospas,
tehdy i Bůh se s Ďáblem spojil,
na dno mě vrhl - pokořil...
však čas všechny ty rány zhojil;
nechápali mí doktoři...
~
Že jistoty v životě není,
na to si každý přijde sám,
s věkem si dojdeš pro „smíření“,
zacelí se i těžký šrám.
Přec lépe je to bráti zlehka,
je lépe si vzít „lepší“ hned…
v tom lítém boji duše křehká;
kdo zná - že „dnes je naposled?!“
~
Nyní je pozdě hledat štěstí,
pro něj už sil mi nezbývá,
občas pohlížím na zápěstí;
jen Ďábel - ten se usmívá.
~
Tak, jako Sagvan Tofi, žil jsem,
a možná byl jsem větší hráč,
svět pro mne nebyl šťastným místem...
zůstal jen smutek, stesk, a pláč.
ps- Bohuňo, máš za domácí úkol vysvětlit, proč u tvého jména píšu nad N háček, tedy BONUňě; už víš že já nedělám věci bez podtextu😁😏, kdyžtak se zeptej "Zkoušky", ta přeci všechno ví a je skvělá češtinářka!😎