|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Modře svítá
jakoby za obzorem blikal policejní maják
a hvězdy blednou jako vzpomínky
flitr galaxií na nebi co mrká jako neon, jemuž chybí písmena
do tajenky snad
ta chvíle je brzkého rána
kdy se před ránem stahují šaty přes hlavu
a opile se líbá
a tančí na ticho s kalhotkami u kotníků
a být to venku tak se díváš, jak přichází den
protože bych ti to udělal zepředu
abys cítila věky mého těla
ale takhle se tvůj pohled zabodne do stropu
a zůstane navěky v něm, jestli včas nezavřeš oči
a za zdmi se již značí jízdenky v prvních tramvajích
jež tykadly světel ohmatávají města v temnotách
podobny slepci s bílou hůlkou
a po vláknech kolejí běží pavučinou
polapit další lidskou mouchu
a pomalu z ní vysát krev a věnovat ji semaforům do žil
a alespoň na chvíli tak zastavit čas
dát přednost protijedoucím mířícím ke svému narození
závidět ptákům, jež jsou nad vším a mít chvíli na to otřít skla od nočního hmyzu
jež po našem vzoru vlétá do světla
shořet a rozbít se o neviditelnou věčnost
která je mezi námi a říkáme jí velké mlčení
neboť ona chvíle kdy Bůh hledá slova
trvá po tento vesmír
ale to nic
ještě na chvíli mne obejmi a spi
já se budu dívat na obzor
jak nachoví
jak Kristus pod ranami
jak černá jako růže
a zkusím spočítat vločky
až to přijde
|
|
|
