|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Mámivá kavárna
Barokní Praha padá do sněhu
a vločky se třpytí jako vysvěcený chrám,
lesklé a černé pávice v černém korzetu
svádějí zajíčky, všichni jsou vidět a každý se tu skryje,
sedím chvíli u černé kávy zcela sám
a pozoruji Hradčana skrze sklo Kavárny Slávie.
Samci se holí a kvapně ukusují křupavé
párečky ve střívku, tuší, že dnes bude velký den,
Veliká noc, předzvěst konečné orgie.
Paříž v Praze plná santinovského mihotavého světla,
jen tonetky kreslí oblý stín,
jedna z nich si teď dala nohu přes nohu
a druhé něco opatrně špitla,
v sacheru je sladkost, šlehačka a taky splín.
A tak sami lidé mezi lidmi sedí,
motýli létají jak diví,
veselí v samotě se smějí
a není divu,
vždyť krátce žijí.
|
|
|
