|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Stál jsem před zahradou nahlížeje dovnitř
uprostřed jí rostou košatělé stromy
směl já neodolám vcházím tiše dovnitř.
Zaujme mě jeden strom víc košatělý
větve jeho rostou v opak směru svého
zem přijímá výzvu být víc košatělý.
Vrostou větve jeho v hloub a hloubi země
ona matka přijme větve každou za svou
větve vlastnost mají kterou? ptá se země.
Dobrou tu i špatnou kterou máš za skvělou?
prolíná se větev dobra s ostatními
pomoc jiným šeptne vážena za skvělou.
A skupina druhá? nechci já ji vidět
musíš co ti zbývá tedy ty odpověz
závist domnívám se větev vzadu vidět.
Ještě ti já povím cit a citů oheň
násobí se sebou řada jí a jeho
úkony ostatní počítají oheň.
Ano je to láska vrůsti já ji nechám
zaslouží si poctu nejhlouběji v zemi
spojit v srdce všechny nejhlouběji nechám.
|
|
|
