|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Jak chycený v slovech jak lanem přivázaný
trocha barev jenom jak oheň jako motýl
a jak stín všech světel jak hloubkou milovaný
jak pichlavá růže, kdož do hrobu ji hodil.
Jsem zde teď a tady jak kámen z lomu sňatý
na kůži mé kruhy kde dotkla ses mně posté
a přibitý jsem k tobě jak na kříž každý svatý
za hřeby a ústa bych mlčel je to prosté.
A nalezne nás ráno jak světy dva co leží
daleko i blízko jsoucí snem u sebe
zatímco jak psi čas čenichá a běží
tikotem se lísá a lehá k nohám tebe.
Již kymácí se roku toho první tráva
a na špičkách stojí by spatřila být obzor
jako my když hvězd vychází noci zpráva
a stromem jsi mi z něhož trhám bílý prostor.
|
|
|
