Drazí profesoři,

omluvám se.

Omlouvám se, že jste se mě marně pokoušeli naučit pravopis. Mrzí mě, že jsem tolik času v hodině mateřského jazyka věnovala  literatuře, četbě a všemu tomu, co vás příliš nedojímalo.

Vážně lituji toho, že mě více než větný rozbor, zajímala vůně starších knih a raději, než nad vyjmenovanými slovy jsem přemýšlela nad zvučnými názvy děl  literárních géniů. Opravdu se nad tím teď poctivě zamýšlím a uvědomuji si, že jste měli pravdu, že to co mě zajímá je k ničemu. To co píši, nebude nikdy nikoho zajímat, dokud to nebude bezchybně napsáno. Nepletli jste se.A já vám nikdy nevěřila. Až teď.

Určitě to sami vidíte. Můžete si přečíst, jak mě zde, na mých totemových stránkách nemilosrdně cepují. Snažím se jim to vysvětlit, ale asi to není nic platné. Nechápají mě. Spíš je to nezajímá. To bude asi tím.

Promiňte, jestli budete mít problém s tím najít tento dopis někde tady v Totemu, neodvažuji se ani napsat název rubriky, protože ani to jim leckdy není po chuti. Člověk by řekl - svoboda slova, ale ouha, jen toho gramaticky správného slova.

Mrzí mě to, protože sledováním mého poravopisu, čtenáře, nebo spíše SUPY odvádí někam úplně jinam.Přiznávám, nelhali jste, když jste tvrdili, že psaní je nevděčná úloha v  lidském životě a neradno se tím ještě živit!

Svatá pravda.

Drazí profesoři,

děkuji vám za ta léta, kdy jste se poctivě dřeli vyhnat mi to psaní z hlavy, která stejně byla jakýmsi bezvýznamným mezimezníkem v mém krátkém životě. Vážně dík.(Byli jste super.Dali jste do toho všechno.)

Teď musím, ač nerada, souhlasit s vaším výrokem, který jste téměř sborově prosnesli, ve chvíli, kdy jsem se snažila co nejrychleji a navždy opustit ústav.

Řekli jste : "Utíká nám to spisovatelský tele!" 

Byla jsem již v dálce a je možné, že jsem přeslechla přesné znění slova spisovatelské, mohlo to být i antispisovatelské, ale mám pocit, že ve výsledku by to asi stejně nevyznělo lépe.

Ach, jo vy mí drazí profesoři, ani nevíte, jak ráda bych si zase vyslechla vaše větná spojení a slovní druhy. Moc by se mi to tady hodilo. Připadám si zde, jako před katedrou. Nevím, proč má každý tu tendenci mě něco učit. Je to asi nějaký virus, který se nemilosrdně šíří z vašich řad. Nebo je to tím, že je jste naučili víc? Učili se podle jiných osnov, než já? Něco jste mi zatajili, tak je to!?

Začíná mi to pomalu docházet. Ne, je mi to zcela jasné : To všechno vy!

Já za nic nemůžu.

Jsem v tom nevinně.

Ani jsem nečekala, že dojdu k takovému závěru, ale není špatný. Nejdůležitější ze všeho je očistit se!

Takže vy mí profesorští krasavci!Seru na vás.