Nedávno bylo sté výročí Bitvy u Zborova (1.–2. července 1917). Byla součástí tzv. Kerenského
ofenzívy a představovala první významné vystoupení Československých legií
na východní frontě. Úspěch československých jednotek byl výrazný, což mělo řadu
následků. I to, že to byl vlastně počátkem československé armády.
V literatuře se uvádí hlavní
problém významu této bitvy. Legionáři v ní bojovali i proti slavným Pětatřicátníkům
z Plzně. To však není všechno. Neuvádí se, že se legionáři dali do
služby Ruska, které chtělo od r.1914 porazit R-U i Německo a lstí do toho
zatáhlo Francii a Anglii. Nebyla to obrana Ruska, Zborov byl součástí R-U a
naši vojáci se do toho neměli plést. Zanedlouho byli hnáni zpět hluboko do
Ruska. Češi se naštěstí postarali o ochranu ustupujících vojsk.
Ofenzíva byla totálně nesmyslná, pro
Rusko s katastrofálními následky. Všechny předchozí ofenzívy Ruska selhaly a
nebylo pochyb, že selže i tato, a velmi brzy. Nejen, že neměli střelivo a
zbraně, ale ruští vojáci již byli demoralizovaní. Nedělali si iluze, že všechny
porazí... Byla to spíš Kerenského snaha pomoci západní frontě. Do toho se logicky pěšákům
nechtělo.
Chtěli domů a bylo jim jedno, za jakou cenu.
Cara svrhli a neúspěch této ofenzívy logicky brzy smetl i Kerenského Prozatímní
vládu, což otevřelo dveře komunistům, kteří s pomocí Německa slibovali
mír, aby si upevnili svou totalitu. Kerenský neměl riskovat revoluci a
nepouštět se do marných ofenzív. I naši měli zůstat mimo hru velmocí.
|