Peklo nad Zdobnicí

V této zemi, kde ti nic nehrozí,

kde střídavě spí rozum a představivost,

kde i pokřik trhovců je jenom tak jakože,

vykvetla tajná vášeň imperativ.

Myslivci i babky kořenářky vyšli z módy,

proto si ďábel bere podobu trenéra.

Vždyť kdo by si věděl rady úplně sám?

Nic ti nehrozí: vyrábíš plyšová kopyta,

nebudíš umělce v dopravních prostředcích

a každým krokem rozhodně vyplňuješ

životopis, který je možná tvůj.

Přenáším knihy

jak kočka koťata.

Celana mi umazaly

pečárky ovčí,

nalezené na okraji

CHKO Brdy,

kam se dřív nesmělo.

Nevím už,

proč je Pavel Rajchman

v osnově Vladimíra Nárožníka

celý od borůvek –

barva se nevytrácí.

A Rilka mi polil Adam,

když jsem machroval,

že čtu Duinské elegie

v originále.

Červeným vínem!

Mám aspoň památku

na výlety, kamarády

a svoji ješitnost.

Je to způsob čtení.