TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pondělí 25.11. Kateřina

		SEZNAM RUBRIK

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

....
Autor: Marťas (Občasný) - publikováno 11.9.2000 (00:07:48), v časopise 13.9.2000

……..a tak se dívám na pole lán
Jak šumí a tak nějak mu rozumím
nebo on mě?

Zlátnoucí obzor
a vůně slámy
modré nebe
plující mraky

Zavřu oči a představuji si
koně, pot, dřinu a bílou světnici
a je mi líto
že jsem se nenarodila dřív

Poznámky k tomuto příspěvku

Martin (Stálý,Redaktor) - 13.9.2000 > Také na mě na chalupě občas přichází takové pocity :) Byl-li člověk celý život zdráv, musely ty časy mít své kouzlo ... moc hezké

		<reagovat

Čtenář - 15.9.2000 > Zrovna včera jsem se dívala na půlnoční nebe a myslela na to jak tohle nebe bylo stejně krásné dřív tady jinde všude

		<reagovat

KSTK (Občasný) - 14.9.2000 > Na této básni se mi líbí především základní myšlenka. Také bych bral, pokud bych se mohl vrátit v čase. Je to asi dost smutné, ale je to tak. Z dětství si ještě pamatuji některé ulice, kterými sem tam (občas) projelo nějaké auto. Dnes už je pro silný provoz jen tak nepřejdete... Hluk, špína, smrad - a lidé se budou dusit ve vlastní šťávě. Jak se těším na budoucnost...

		<reagovat

Čtenář - 20.9.2000 > První sloka je úžasná!! Díky. Tisíckrát jsem to prožívala - včetně toho návratu do "kdysi" - když jsem sušila křížaly, seděla u ohně atd. - už tímhle tam třeba člověk může na chvíli být ...

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + šest ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game