|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Ráno jako Fénix vstává
z popela co po včerejšku zbyl
a stín černý jako moje káva
padá, aby venku barvy skryl.
Tuším město, že rty tvými dýchá
srdce jeho bije v orloji
a skla všechna lesknou se jak pýcha
jejichž střepy soumrak zahojí.
Je odliv večer zpět se vrací
z ulic se psy všechno do domů
v klecích šednou naším časem ptáci
a my zavíráme okna ke zvonům.
Držíš ruce moje ve svých ve tmě
svíce očí hoří v tichém závoji
a polibek dostávám tvůj letmě
jako bych mrtvý ležel v pokoji.
|
|
|
