|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Považoval sebe za zachránce. Tyto sklony začaly na základní škole, kdy mu rodiče doporučili, aby se přihlásil do kroužku mladých zdravotníků.
- Když rád obvazuješ slepice a psa, můžeš také obvázat spolužáky nebo paní učitelku. Já už ti žádné náplasti a obvazy nedám, natož kysličník. Naposledy jsem tě viděla, jak ho stříkáš psovi do čumáku, on se pozvracel, zvratky jako každý správný pes po sobě sežral, ale potom tři dny jenom chlemtal vodu. Máš od nás svolení, hned zítra se přihlas, konstatovala matka.
Luboš se podle pokynu přihlásil. Práce v kroužku ho velmi bavila, zvláště si oblíbil úkony první pomoci. Paní učitelka měla k tomuto účelu k dispozici maketu zvanou Andula. Při úkonech s Andulou se velmi snažil, protože si za ní představoval spolužačku Jiřinu, do které byl tajně zamilován.
Konečně nastal den D. Paní učitelka vytvořila v kroužku dvojice, které měly navzájem napodobit dýchání z úst do úst. Luboš byl v sedmém nebi. Na dotaz paní učitelky, zda bylo vše v pořádku, oba kývli a vyslovili jeden druhému pochvalu. Když odcházeli ze školy, přitočila se Jiřina k Lubošovi a sykla mu do ucha: vole, příště si vezmi žvýkačku!
|
|
|
