|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Opatrně z mlh se vynořila
od sestřiček tiše oddělila
nad rosou se ranní vznášejíc
korálky na šat svůj zavěsíc.
Démanty roso propůjč mi
ozdobu šíje vytvořím
zbytek věnuji rukám svým
kotníčky volají a co my?
Zašeptá rosa ještě chvíli
byste mě mlhy zahalily
jednu znám již ona kámoška
neznala jsem já ji do dneška.
Naše to sestřička toulá se
zdobí se ach touží po kráse
když bude ona chtít drahokamy
vyjdi jí vstříc voláme snažně my.
|
|
|