Pod mýma nohama

nade mnou, vedle mne

slyším zdi plesat

Necítím se zcela pří-

jemně

 

Potřebuji lok nebo aspoň

dva.

Toužím po něm jako po

podrbání e-

ga.

 

Jsme spolu v tůni pocitů

Naše životy jsou plytké

jako mořská sůl

chutnající na tvých kloubech

přecejen hořce

Ač slaně

 

Vidím tvou osobu tak

zrýsovaně. Potřebuji se

dotknout, jen. Málo. – Nikdy,

nikdy nám nebylo zcela přáno.

 

Potoky vody ve tvářích

mění svou podobu i směs.

Jsou jako rosa, voda, víno.

Ta slizká směs, ze které je

cítit příjemno.

 

Zní ve tvých uších

nic a všechno

Nenávidím tě a –

všechno je mi jedno.