co je osud

a jak míchá kartami

které sám rozdal

jak moc bychom chtěli zahrát

podle sebe

stojíme jen

a myslíme že

však ne

                                      ne

                                  ,,,,,,,,,,,,,,,,,,

když ztraceno

když v tlení

když nevšímavě krutě

bolí

když bolí

když chybí

chybí

                                              ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

nesčetněkrát prostřídaný pocit

a zákaz kladení si otázek

copak už všecko dávno nevím

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

den jak každý druhý

a přesto

ty sny

co zdály se

kam až mohou dojít

kam až můžu já

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

nikdy jsem si nemyslela

že budu tolik jezdit tramvají

tolik kolem řeky

kolem řeky Svratky

a zapomněla jsem trošku na umění

bože jak jsem jenom mohla

to ten svět peněz

asi