|
Je jako melodie uvízlá v hlavě,
červený mandlový marcipán,
máš představu, že zvládneš to hravě,
rozum je pocity zasypán.
Je jako žlutá skvrna na
sítnici,
ticho co duní ti z uší,
matka ohánící se Polednicí,
lehounký náznak co vzruší.
Je jako ponorka bez periskopu,
fugu co může tě zabít,
nikdy ti nestačí jenom trochu,
poslední léto babí.
Je jako závrať na horské dráze,
steak prosáklý krví,
všemoudří zaplatí pěkně draze,
nejlepší není ta první.
Je jako pohon do perpetuum mobile,
touha vystřelená z praku,
chutná svéhlavě opile,
stojí za lekci strachu.
| 
