Je budoucno dne 

my z přítomnosti nosíme ráno v náručí novorozené růže

vzdalujeme se k sobě

zapomínáme na dnešek 

sázíme obilná pole v přímkách 

objímáme se jen tak abychom se mohli minout

líbáme se pro loučení 

a milujeme, aby bylo co odpustit

 

ve jménu ticha

modlím se za zapomenutá jablka na větvích 

Jad vašem

Markétku s rovnátky  

třináctý plat i lidi ve zpožděních 

protože nevím

a jen o jedno prosím 

jestli bych si mohl vybrat 

pak ze mne Bože příště raději učiň malého ptáčka

než básníka  

abych mohl usednout na temeno Kim Ir Sena 

a říci co si o něm myslím

jak to holubi říkají o andělech a jiných sochách 

a umřít kdy se mi zachce

hluboko v nebi