|
Sametová revoluce
Dámu dosud dřímající
přilákalo domino.
„Honem honem, zbraně k líci,
změním vodu ve víno.“
Na tu pozor! Odsouzence
raděj pusťme ke slovu.
Nová chvíle zpívá tence
za řinčení okovů.
Rozum v hrsti, plné triků;
rozumbrada z Hrádečku.
Gentlemansky, mnoho díků.
Látka tloustne na dečku.
Pithart dostal na stůl Pitru.
„Chtějí lidi z našich řad!“
Mnem si oči – a na vnitru
můžou zatím skartovat.
Dostáváme vše, co ždáno.
Přetrvají struktury.
„Ty už mizíš? Zítra ráno…
Na tvůj vkus moc kultury?“
Odešla a jenom lístek
zůstal v kapse komusi:
„Miláčkové, zase příště.
Lásku, tu já nemusím.“
| 
