Úzko
Padl na mě splín,
lehce jako stín.
Svět není jako dřív,
je jeden velký chlív.
Není jablíčka bez červíčka,
tak se choulím do klubíčka.
A zůstanu tak dokud svět,
nebude mít pohromadě všech pět.
Nitro
Do svého nitra,
pozvu vás až zítra.
Jen tma a zmatek,
vůbec žádný svátek.
Doufám, že za krátký čas,
budu v něm mít zas jas.
Nechci se utápět v spánku,
mám v sobě čistou stránku.
Srdce
Ze vší té bezmoci,
trpí srdce nemocí.
Kdy má tu čest,
být sevřené v pěst.
Dá někdy práci,
strhnout tu kazajku svěrací.
A zprůchodnit žíly,
než mít tváže bílý.
Žal
Po celodením utkání,
mám jen jedno nutkání.
Sundat masku z tváře,
slzami smáčet polštáře.
Dny jsou plné utrpení,
zdá se, že jim konec není.
Dny s kyselou polevou,
slz proud je úlevou.
Stres
Na svých bedrech nesu,
tíhu mizernýho stresu.
Bolí mě z něj celé tělo,
které by být uvolněné mělo.
Místo úsměvu se povzdychuje,
ve vlasech bílá převažuje.
Rád bych tomu řekl stop,
ať nemusím v noci okukovat strop.
Smích
Tak dost konec deprese,
ta přece nic nenese.
Vzpříma se teď postavím,
zlu tvář nastavím.
Začnu se smát z plných plic,
ty zlo jsi nic, já jsem víc.
Když mám úsměv na tváři,
depresi se nedaří.
Napsáno po večerech
kdy jsem po perných dnech
chytal druhý dech 26.5. 28.5.2013
|