|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Zrovna včera, když jsme si myli vlasy, vypnuli proud. Poslušně jsme čekali, až zase obnoví jeho dodávku. Po pěti minutách jsme vykřikli, nikoliv ale štěstím, nýbrž zklamáním. Kýžené světlo se sice objevilo ale po pár sekundách zase zhaslo. Nyní jsme čekali méně poslušně a dohadovali jsme se o příčinách výpadku dodávky proudu . Čekali jsme a čekali , jak se sluší, já se svými mokrými vlasy plnými šamponu a se mnou moje máma, i bratr čekal, ale ten byl v bezpečí uložen prozatimně v posteli.
Po dalších circa pěti minutách, kdy se čas vlekl, jak šnek, se máma naštvala a prohlásila, že se jde podívat, zda nemáme nějakou svíčku. Tou představou jsem zrovna nebyla nadšená. My totiž míváme svíčky nahoře na kuchyňské lince a máma není taková obryně, aby na ni ze země dosáhla, vždy proto musí použít židle a tento výkon, byť za světla docela snadný, může být za tmy osudný. Zatímco jsem se já zabývala chmurnými představami matky padající ze židle a následně matky s mnohačetnými zlomeninami volající o pomoc, matka se pokoušela dojít ke kýženému cíli, tudíž do kuchyně. Nakonec vykřikla, a já celá zděšená se ptám: "Co se stalo , mami?" a máma odpovídá: "Mám sporák!" Nechtěla jsem matce kazit její radost konstatováním, že to nejhorší má teprve před sebou a tak jsem řekla: "To je super." Slyšela jsem matku tápající po kuchyni, očividně šla pro židli. Nakonec jsem poznala, že matka přistavila tu židli k lince a stojí na ní a hmatá po svíčce. Ptáte se , jak jsem to mohla poznat jednoduše, matka totiž prohlásila, že to nemůže najít, dle toho jsem rozklíčovala celou situaci. Po chvíli se ozval můj bratr, já plná očekávání jaká velká myšlenka z něj zase vypadne, jsem skoro nedýchala. Bratr prohlásil: "Tak si vem klíčenku". Klíčenka, jak jste si už jistě povšimli, zde ještě nevystupovala, ale hraje důležitou roli!! Je to totiž onen propagační materiál, jenž nám zachránil kůži, i když mě respektive krk, jak jsem tam tak stála s hlavou skloněnou a vlasy nad vanou, už mě zhusta bolel. Matka si tedy šla pro klíčenku, zhusta klela a dotazovala se, kde je, můj bratr ji ale nasměroval správným směrem. Matka se tudíž mohla vrátit s cenným úlovkem. Rozsvítila klíčenku a vlezla na židli, našla svíčku a snažila se ji zapálit, ovšem několikrát neúspěšně, asi na potřetí se jí povedlo ji zapálit. Vrátila se tedy do koupelny, já jsem jí odemkla, a mamka položila svíčku do umyvadla a tak jsme mi za svitu svíčky umyli vlasy.
Po několika dalších peripetiích, které jsme ale s klíčenkou vcelku s přehledem zvládli, jsme s matkou shodně konstatovali, že ODS asi očekávala výpadek proudu v našem volebním okrsku a že je tedy velmi prozíravá a že bychom ji z vděku měli volit.
I když teď mě napadá, že je to velmi podezřelá shoda okolností a že některé podezřívavější osoby by ji mohli považovat za spiknutí!
|
|
|
