|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Jala mě neskonalá k ní touha
obrácen tu náhle směru smutek
změny doznává dál bolu vášeň
vytrhla je hodila v pryč radost
tam na dáli jasu modra obzor
dopadají mé a tvé vichřice listy.
Při-padají tvé a mé do vánku listy
strach mě jímá skropila jej touha
perlí cinká za hranice obzor
stoje na přídi připlouvá smutek
střetne a pozdraví na ústupu radost
dál pokračuje v letu plavby vášeň.
V hlubinách znořena vyplouvá vášeň
usedá na mé vyprahlé listy
přináší chvilky názvů jich radost
nikdy nevzletí kde sídla touhy
snáší se na černých perutích smutek
zraky přesáhne daleký obzor.
Půl světlý půl tmavý plane obzor
tmavou světlou tvář ukáže vášeň
světlý se do tmavé ponoří smutek
vichr tu zaduje rozvíří listy
na nich je nápis on jméno má touha
drží ji objímá milenku radost.
Přemýšlí v smutku o touze vášni radost
plní se jimi celičký obzor
vášeň si hledá sestřičku touhu
ta v děsu prchá před sestrou vášní
na jejich srdce se snášejí listy
v jich očích hluboký tají se smutek.
Rozplývá v jiné světy se smutek?
radost poskakujíc vysálá radost?
zvíří se do lásky lístečků listy?
přijme sluníčko v západu obzor?
bude bdít nad vášnivou láskou vášeň?
přidá se k sestřičkám bloudkám touha?
Nechť do skonání věků skví smutek
objímán vášní touhou touhou vášní
až daleko tam do dáli za obzor.
|
|
|