Auta rozkrájela ulici

a prach na střechách

píše otazníky

za zmizelá těla

kouřím

v rytmu mrholení

za hudby vody

tekoucí z kovových paží

a pozoruju ptáky

jak vrací se z nočních tahů

povídají si

a jejich hlasy

nechávají čmáranice na chodnících

půl čtvrtá

se zastavila na rohu

a zvrací vyznání

která předtím spolykala

jak tubu prášků

na spaní

a nezdraví!

už z dálky

vidím přilétat havrany

v bytě naproti

zhaslo modré světlo

tiší zesnulí

blednou na podobenkách

z včerejšího smetí

někdy jsme

víc než jindy

sami

s sebou