TOTální E Magazín

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Přece jednou
Autor: Lei (Občasný) - publikováno 14.12.2012 (14:39:38)

Přece jednou

dětem

Když je slunce

jak dohasínající kahan

a žlutá chapadla

rozlitého vosku

klopýtají přes listí

křehké, že zmrazky

vodu, jíž ztuhly rysy

nerozmrazí

a nebi trnou zuby

a v modři zebou

bílé stěhující se kazy

tehdy je svět

v nejzazším odstínění

tehdy nejlíp vím

že přece jednou

vydám se na cestu

Opustím

zahřáté nočníky

bryndáky a torza

roborů a dinosaurů

řady malých botek

haťaťa bác

anebo o deset prázdnin víc

jak řekl by Ijáček

děkuji že jste náhodou

šli kolem

Vydám se do mlhy

jabloňovou alejí

jaké jsou jen večer

po letní bouřce

ticho měřené metronomy

tisíců kapek

nebo pomalu budu stoupat

zažloutlým úvozem

ostrovy stínů za keři

šeplavé listí

zamlklý já

snad vypadlý řezák v ústech větru

chvilinku mi dá

na pozdrav

navěky první cesta

co nevede domů

Poznámky k tomuto příspěvku

cit-i-zen (Občasný) - 14.12.2012 >		Body: 5 Doporučil

		<reagovat

libusepalkova (Občasný) - 14.12.2012 >		Body: 5

		<reagovat

LeaLipszyc (Občasný) - 15.12.2012 >		Body: 5 Doporučil

		<reagovat

maria keis (Občasný) - 16.12.2012 >		Body: 5 Doporučil

		<reagovat

olegar (Občasný) - 17.12.2012 >		Doporučil

		<reagovat

p74 (Občasný) - 19.12.2012 > Tahle tedy rozhodně nepatří dětem, možná jako vzkaz, však v takovém případě nepodařeně sděleno. Jinak se mi docela zalíbila. Moc milá, však srdce neranila.... Možná proto, že srdce je vlasně procesor.

		<reagovat

šedé (Občasný,Šéfredaktor) - 17.12.2012 > Mám s ní celkem problém. Je očekávatelná. Směs jakoby přímočaré melancholie a jistého druhu romantiky v kombinaci s těžkými (až krkolomnými) metaforami křehké, že zmrazky vodu, jíž ztuhly rysy nerozmrazí a nebi trnou zuby a v modři zebou bílé stěhující se kazy snad vypadlý řezák v ústech větru které odkazují na obeznámení se současnou poetikou způsobem, na kterém je znát, že autor ví, že se to tak dělá a proto to tak udělá. Možná, kdybych ten text četl pod nějakým neznámým nickem, asi bych mluvil jinak. Možná je to tím, že jsem do Tvého textu dopředu vkládal moc velká očekávání. Omlouvám se.

		<reagovat

	Lei (Občasný) - 20.12.2012 > šedé> Díky za komentář. Očekávatelnost přirozeně lze namítnout, nic proti tomu nemám, asi taky záleží na předchozí čtenářské zkušenosti. Jedno si vymiňuji :o): Přiznám se, že současnou poetiku prakticky neznám, současné básně čtu velice namátkově (a z toho mám pocit, že dneska je poetik asi padesát radikálně odlišných, ale žádná z nich se mi moc nelíbí). Napsal jsem to tak, jak to dělám vždycky už po leta... Jinými slovy, možná jsem to napsal příliš očekávatelně, ale byly za tím vlastní zdroje - sám vím, že se opakuju a že svoji letitě konstantní poetiku už asi nezměním, pročež ani nechovám ambice na to být básníkem v pravém slova smyslu - který přeci musí cítit tep života a vesmíru i posuny doby, a podle toho obměňovat prostředky, musí hodně číst básně ostatních (jak se tady vždy zdůrazňovalo). A tak. Pokud jde o metofory, opět jsou možná těžké, ale nemám pocit, že by se nějak lišily od metafor, které mívám v jiných básních (navíc zatím opravdu stojí konkrétní představy, s čímž těžko něco udělám - zase, možná je to blbé, ale nešrouboval jsem to proto, že "se to tak dělá"). V každém případě dík. Ještě se přiznám - přičemž to s hodnocením samozřejmě vůbec nesouvisí - že je to asi první moje básně, ze které mám strach, když ze mě vylezla. Ale to je dáno tím, čeho je v realitě odrazem. A to čtenáře nemusí zajímat, přinejmenším dle strukturalistického přístupu.

		<reagovat

holger (Občasný) - 20.12.2012 > Já do tvého textu žádná velká očekávaní nevkládal ÷) a jsem potěšený, protože tě tak nějak jako autorovi věřím, že to s námi, čtenáři, myslíš upřímně. Ale ne, vážně: zase krásná obraznost, viz třeba žlutá chapadla rozlitého vosku... ostrovy stínů za keři. Vlastně celý tenhle text vnímám jako určitou introspekci nebo třeba meditaci v chůzi. Příroda a životní peripetie jsou holt, alespoň pro vnímavého jedince, mocnou inspirací.		Doporučil

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + pět ?