Mávali ptáci
nám na cestě nebem
křídly jak šátky
za odplutí lodě
až příště
přiletí možná tu budem
ale to neslíbím,
jen nechci ti chybět.
Podzim dnes
do rána vyměnil barvy
do malby svítání
vlil rybí krev
odešel za
tichem do stoleté trávy
nakreslit do
strání psí druhý břeh.
Dnes nevěřím
v anděly ani v můj pád
to chmýří vláken
snů poletuje
a soumrak vešel
shnít do zahrad
pod tíhou
ovoce hořekuje.
Pod hvězdným
nebem, jež hoří mi v duši
sehnutý v rameni
sám jeden z Atlasů
ponesu
samotou, k čemu jsme hluší
unesu kruhy pravd
všech střelek kompasů.
Mluvil jsem
se srdcem minulou noc
co tepu to
věta a beze slov
jenom čas má
chvíli nad námi moc
však z věčných
doteků bude můj rov.
|