anae (Občasný)

Pavel Hak – O životě ve Francii - Vládnoucí elita surově bránící své výsady, mezi něž patří i přístup k nejlepším školám, nesnáší, když někdo, kdo je svým původem předurčen k rozpuštění se v neforemné mase opanovaných, dosáhne poznání a znalostí, které otevírají oči. Člověk vyzbrojený idejemi je mnohem nebezpečnější než člověk s kalašnikovem v ruce. V podstatě pouze myšlenka představuje skutečné nebezpečí pro utlačující mocenské složky (jejichž součástí je samozřejmě elita u moci, nejrůznější kluby a lobby, a samozřejmě média udržovaná pod kontrolou). - Ještě dodám, že neznám opravdu nic úchvatnějšího, než je zarputilá práce právě na intelektuální úrovni. - Touhu žít, ano. Odepření nechat se eliminovat. Jasné vědomí, že se člověk musí bít, zaprvé aby zůstal člověkem, a pak proti tomu, co ho ničí. Moje zkušenost totalitního systému typu "Československo 60.-80 let" mě v mnohém poučila. Ale má zkušenost emigranta mi umožnila objevit jistý rozměr existence, který bych bez svého odchodu nikdy neobjevil: lidská bytost v nějakém koutě světa. Zkřížením těchto dvou zkušeností si lze vytvořit nástroj poznání, jenž umožňuje velmi pronikavou četbu světa. Rozštěpení na mocné a ty, kdo jsou odsouzeni onen smrtící nátlak snášet, je do očí bijící pro každého, kdo jen trochu chápe současný svět. - Už jako velmi mladí jsme věděli, že svobodu projevu lze získat jen za cenu tvrdého boje. A rozhodli jsme se vrhnout se vší silou do téhle úchvatné podvratné činnosti, jíž umělecká tvorba je. Vyslovit svět. Proměnit svou zkušenost v co možná nejprůraznější umělecké dílo.

Zeanddrich E. (Stálý)

"...jo, "naše bolest je světlo, které nás vede"; ... . Ale nebylo

 tomu tak "..odjakživa", myslím.

."