|
dnes nebudu
jíme
porcuji událost
titulní stranu jakýchsi novin
které mě nachází on-line
ta žena na ní
drží své dítě
pleť samá čokoláda
oči zastřené hladem
kladeš mi na talíř
nikdy bych neřekla
že nebe je tolik blízko
***
všechno je jak má být
čaj opouští těsnost sáčku
barevná hudba následuje
tanečníky
i my věčně
rozpití
v diagonálách nedorozumění
v přeměně prvků
skupenství neznámá
***
mohu mít
za uchem jedové váčky
vlečku až po zem
a doma párek
krotkých veverek
dát
jedním tahem mat
a druhým srdce
do hrnce
a přitom všem
stále mě bude
napadat něha
po jedné noze
přichází
***
věčnost
jak meloun bez pecek
v dužině sladkého bytí
ukolébavka
sypaná natí zeměžluče
zas všichni do jednoho
budeme přenášet
kameny ve výstřihu
chytat déšť
polykat, vzlykat, zalykat se
věčnou pomíjivostí
***
malé výhry
dnes budu ženou
šťavnatá úložiště stehen
nastavím
a do sopečné půdy
vsadím erupce
a zavřu knihu
bez čtení
však přesto
na vrcholu děje
***
boží
a krví podepíšu
tenhle vzkaz
do kůže sbalím dary
že se to neprovalí
budu doufat dál
co vzal si
co si vzal
a jak jsme
zaobleně malí
| 
