Tak si svlékám slupku za slupkou

Cibulový rituál narození

Křeč zavírá dlaně

jako oči slepá noc.

Hvězdy omrzají soucitem

v louži scvrklých svědomí

u kanálu nesmělosti

 

odposlouchávám se přes hrnek

za zdí postavenou pochopením

Levitující poklop

zveřejňuje pramen podvrhů,

směšných jak rozťatý uzel

… Nestoudná cena za potlesk

před koncem děkovačky

… Rozesmátý kotník propadá chodníkem.

… Lemování dobra se třepí pokračováním.

Přetlačuji pocity rozpouštění

Spirálou chtění se odpařím

 

Jen proťukávám ohmataný smích

Odhodlání jásat upíjím

Věty …

letí jen tak,

poháněné zvědavostí

stydnou nedostatkem náboje

A nad tím splasklý balón

Padá, božsky barevný,

Velkolepě mrtvý.

Musí se smát i brutální básník

Striptýz jako pomsta vidícím.

I duše u tyče se potí

Umazaný poklop

proklouzl prsty

Jak se nesmát,

protékám sítkem na čaj