slovní hříčka na procvičení slovní zásoby tentokrát na písmeno H

                                        HEKATOMBA

Hekatomba je hromadná oběť velkého počtu dobytčat nejvyššímu bohu Diovi, přeneseně se tak označuje hromadná oběť, tedy množství lidí něčím postižených – neuváženými kroky našich politiků jsme ohroženi my všichni, takže se do této kategorie můžeme klidně zahrnout také.

 Někteří politici se chovají jako haute volée, tedy panstvo, a jejich husarské kousky huntují národní hospodářství.

Nazvat naši demokracii hegemonií hulvátů by bylo sice trochu silné, ale někteří  připomínají  Huróny, příslušníky divokého indiánského kmene, a vyjadřují  se jako hotentóti.

 Hitparáda historek našich politiků by vydala na samostatnou kapitolu, ale byl by to spíš černý humor a pořádný humus.

Oblíbeným hitem politiků je hypofora, což je metoda, kdy řečník sám pronáší a vzápětí vyvrací možné námitky proti svému tvrzení.

Mnozí politici jdou ještě dál a svá tvrzení vyvrací svými činy. Často je to pořádný humbuk, jindy jen takový happening, tedy  improvizovaná a šokující podívaná s účelem vyvolání pocitu absurdity, nebo harlekynáda, tedy šaškovské výstupy s hlavní postavou harlekýnem, popřípadě hansvurstiády. Hansvurst byl komická postava ve starších německých hrách.

Harpagon je také známá divadelní postava a jako tento slavný Moliérův lakomec se chová ministr financí při schvalování dotací na užitečné projekty. Ale když jde o rozpočet armády, to je haur a hází kolem sebe horentní částky. Jinak se tomu také říká že hantýruje,  tj. neuváženě nakládá s veřejnými prostředky. Když něco hapruje tak tvrdí, že vše je přesně podle harmonogramu a vymyslí si nějaká hausnumera na důkaz toho, že je vše ok.

Díky tomuto hazardu s našimi penězi mají politici Havaj a žijí jako Hyperborejci, což byl podle řecké mytologie šťastný národ  žijící bezstarostně kdesi na severu, zatímco běžný občan se cítí jako héĺót, to byl v Řecku  podrobený nesvobodný člověk bez práv.  

Havarijní stav  státní pokladny se čas od času spraví zvýšením daní. Když Turci dobyli Evropu zavedli harač, tedy daň z hlavy, kterou křesťané museli platit svým podmanitelům. Dnes nám naši demokraticky zvolení zástupci zvyšují daně tak, že by z toho jeden nejradši spáchal harakiri.

Za vybrané peníze si politici pořizují haciendy, soukromé helikoptéry, výlety do Himalájí či na Haiti, nemluvě o různých hedonistických choutkách, které si dopřávají v rámci duševní hygieny, jako třeba návštěvy hampejsů, kde hodují, dopřávají si hašiš či heroin, hltají hektolitry alkoholu, popřípadě hýří s houfy hostesek, které nahradily kdysi oblíbené harémy.

Je to HORRIBILE AUDITU-hrozné na poslech HORRIBILE DICTU- hrůza vyprávět HORRIBILE VISU- strašné na pohled , ale co naděláte, i politik má právo na své hobby.

Z našich daní se platí také hydroterapie a léčby nemocí, které politiky postihují, jako třeba halucinace, hypertenze, hemeroidy, hemikranie, hemeralopie, hemofilie, hepatitida, hypergonádismus (zvýšená činnost pohlavních žláz), herpes a hexenšus atd.. Ale ne že by byli hypochondři. Rozšířena je mezi nimi například  hyperbulie, tedy chorobný nadbytek vůle. Takový člověk jde za svým přes mrtvoly a nedokáže rozlišit, zda je v dané situaci  jeho cíl důležitý a uskutečnitelný. Na kritiku svého jednání jsou  hypersenzitivní a reagují na ni poněkud hystericky, k problémům obyčejných lidí  projevují naopak naprostou hypestézii, neboli sníženou citlivost.

V politice se vyskytuje další výraz na H a to hystereze, což je fyzikální jev, kdy se účinek opožďuje za příčinou, např. pružná deformace nezmizí ihned po odlehčení, ale až za určitou dobu. Stejně tak zlepšovací návrhy a reformy našich politiků mají zpoždění a neprojevují se ihned, a často se vylepšení stavu nejen nedočkáme, ale naopak dojde ke zhoršení.

Další výraz hodící se do politiky je hysteron protein, tedy obrácení přirozeného pořadí jevů, dějů myšlenek. O přirozeném pořadí myšlenek některých politiků netřeba hovořit a to co se u nás děje má někdy k přirozenému stavu hodně daleko. Za Sametovky nám slibovali, že budeme směřovat k Západní Evropě, ale podle mnoha kritérií se naopak blížíme spíše k Východu,  podle statistik o míře korupce, se dokonce řadíme k některým asijským či africkým státům. Takže k tomu Západu jdeme tak nějak oklikou.

Ale což, Kolumbus původně mířil do Indie a nakonec dorazil do Ameriky. Tak hlavně aby i to naše putování na Západ mělo hezký happy end!