29

Před svítáním – představa ideálu

hvězdy po černém plátně bloudí

se sluncem se nikdy nezasnoubí

tak tě někdy míjí láska

na očích jak černá páska

tvá představa ti sedí

když na tebe hledí

vysněný tvůj ideál

možná stojí opodál

odhoď svoji pýchu

nakonec je jenom k smíchu

rozhlédni se dobře

uvidíš, i tebe láska pozře

jen ji ukaž cestu

pomalu a bez protestu

překonej to oslnění

co ti brání

uvidět hvězd střípky

poskládej z nich nitky

city sami upletou

s barevnou paletou

dokonalý ideál