Krása je zbraň, která se rodí i umírá v slzách.

To jen láska je krásná.

Tvé dítě kradlo cukr v obchodu.

„Matičko, proč nekřičíte?“

To jen pravda je krásná.

Tvé dítě okusilo svobodu.

„Matičko, proč nepláčete?“

To život sám je krása.

Tvé dítě zapomnělo na svou drahou matku.

„Matičko, proč mlčíte?“

Když žena mlčí, tak pláče. Když žena pláče je krásná.

Slzy jsou zlo. Slzy nemůžou být krásné.

„Otče, proč je maminka krásná?“

„Umí plakat. Pláč je krásnější než mléčná rána či fialky v trávě. Jednou to pochopíš, drahá. To pláč je umění. Pláč je krása,“ řekl otec.

„ Teď už spi, má krásná dceruško,“ políbil dítko na čelo.

Žena je prokleta údělem pláče od dětství.