Proklínám
ten smutný den
v němž se mi dostalo neštěstí vzniku.
A srdce mé pláčem opuchlé
cítí jak všechno spěje do zániku.
Jak krásné musí být světlo umírání,
protože pláčem vítáme světlo zrození.
Jen co se zařadíš mezi námi,
stáváš se další krysou v podzemí.
Co s životem jenž stejně nemá ceny
společnost, povinnosti, zákony a závazky,
tyto hnusné věci jsou jedem nakažený
ve světě špinavém jak staré kurvy podvazky.
Avšak cyničtí lidé vrhají se
do šíleného a zběsilého křepčení.
Ten poslední film brzy kosa utne
a všechny v prach zpět promění.