„Podívej!“ vykřiklo děvčátko. „Sněží!“

„Opravdu!“ zaradoval se chlapec, když vyhlédl z okna. „Tam je bílo!“

Šup do kabátku! Čepičku, šálu a rukavice a hajdy na dvorek, přivítat sněhovou nadílku.

„Tumáš!“ – „Naa!“ – „To studí!“ koulovaly se děti, a když je napadlo, že by mohly postavit sněhuláka, byly už sami jako dva sněhuláčci, jen ta mrkev místo nosu jim chyběla.

Chlapec uválel velkou, holčička o něco menší kouli, dali je na sebe a přidali hlavu. Ještě ruce uplácat, na hlavu dát hrnec, mrkev namísto nosu a pár kousků uhlí na oči a pusu.

„Ten se nám povedl!“ radovaly se děti. Prohlížely si ho ze všech stran a vdechly mu život.

Nejprve se trochu polekaly, když pohnul rukou, aby jim pokynul na pozdrav, ale nebylo se čeho bát, byl to hodný sněhulák.

„Můžu si s vámi hrát, děti?“ zašeptal a znělo to jako rolničky.

Zněly rolničky, byly Vánoce a maminky se divily, co se to děje s jejich dětmi, kam to každé ráno spěchají a co šeptají ze spaní: „Sněhuláčku! Sněhuláčku.“

Byla to zima plná her a rozlehlých sněhových hradů, závodů na sáňkách, lyžích nebo jen tak po prdýlce. A kolik pohádek uměl sněhuláček a kouzel s vločkami!

Pak ale přišlo jaro. Oteplilo se a sníh začal zvolna tát. Tu se sněhuláček musel rozloučit. Rozloučil se s dětmi a jako vlaštovky na zimu odlétají do teplých krajin, on odcházel přečkat léto do země, kde je po celý rok sníh a led a kde žijí lední medvědi, bílí lvi a tuňáci, aby neroztál a děti neplakaly.

Uplynula řada měsíců, co sněhuláček děti opustil, když se v jeho sněhovém domku na břehu Ledového moře rozezvonil telefon:

„Tady sněhuláček,“ představil se sněhuláček.

„Ahóóój!!“ zazněl sbor dětských hlásků na druhém konci drátu a pokračoval ve zpívání: „To jsme MY! DĚTI! SNĚŽÍ!! Už zase sněží! SNĚHULÁČKU! Můžeš se vrátit! Sněží..!“

Sněhuláček se dvakrát nerozmýšlel a hned nasedl na první sáňovlak, který jel tím směrem, aby dál hrál dětská srdce a učil je nebát se sněhu, který není nic než voda.

A jestli neroztál, hraje si s nimi dodnes. A jestli roztál, nebo pokud snad roztaje, děti si postaví nového sněhuláčka. A vdechnou mu život. A budou si s ním hrát. Až do jara.