S jistým zaujetím se koukala na nabídku v telešopinku a když uviděla, že sadu sedmi praktických keramických nožů může mít nejen se slevou, ale dokonce s větší slevou, zavolá-li nyní, popadla telefon a artritickými prsty vyťukala číslo uvedené na obrazovce.

Domů jí přišel obrovský balík, za který zaplatila jen tři sta devadesát devět korun plus sto patnáct za poštovné a balné a který obsahoval balení sedmi keramických nožů všech velikostí, praktickou sadu lívanečníků zdarma a Velkou kuchařku pro každou domácnost, to aby věděla, co si se vším tím nádobím může uvařit.

Velkou kuchařku pro každou domácnost hodila do kouta k ostatnímu smetí, protože měla vlastní recepty a ty měnit nehodlala a lívanečníky strčila do skříně; místo pro ně snadno našla, když vyhodila starý kastrol, oprýskanou pánev (stejně ji už neužije, když má lívanečníky, ve kterých se dají dělat nejen lívance, ale i palačinky, hranolky, smažený květák a mnoho dalšího) a hromadu plastikových kelímků, které kdysi uzmula na nějakém veletrhu domácích elektrospotřebičů v naději, že do nich bude rozlévat drahá vína četným návštěvám.

Zato sadu nožů hned vybalila a kochala se jejich ostřím, které bylo ještě ostřejší, než to v reklamě, a nebo tak alespoň vypadalo.

V noci vyrazila ven a s sebou vzala celou novou sadu nožů, ale i staré nože, které jako nepotřebné vyhodila do nedaleké popelnice cestou na stanici, kde jedním z kvalitních nožů uchovávajícím vitaminy odřízla provizorní jízdní řád autobusu číslo sto devadesát dva, který tudy jezdil poslední týden kvůli havárii vody kdesi na jeho pravidelné trase, a onen jízdní řád připíchla jiným z nových nožů na sousedovy dveře, načež rychle zaplula do svého bytu a kochala se představou, co asi soused řekne.

Když se ráno probudila, trvalo jí několik minut, než jí došlo, že jí budí soused bušením na dveře, protože už zřejmě zjistil, co má na dveřích za překvapení a zřejmě mu i došlo, kde se to tam vzalo; jakmile si to ale uvědomila, ihned vstala a běžela otevřít.

Soused se na ní obořil, že na to už opravdu nemá náladu a že se podobných vtípků dočká každý večer a tentokrát už prý opravdu ztratil nervy; jeho sousedka se na něj jen dobrosrdečně smála, nedošlo jí totiž, že stejně jako ona tak to i on nemá v hlavě v pořádku, ale on je na rozdíl od ní schopen jiným ublížit i fyzicky, a tak, když vytáhl pistoli a vystřelil na ni, ani se nestačila leknout, jen se podivila, co to ten kdysi milý pán dělá.

***

Lívanečníky byly věnovány místnímu domovu důchodců.