Dokážu i já napsat něco,

z čeho nebude trčet

 moje šíleně dlouhý péro?

Ale kde jsem to? Jo. Jo.

Byla trošku při těle.

Hladil jsem jí, ale nějak jsem cejtil,

že to ještě není vona.

Že se pod tou kůží a

podkožním tukem skrejvá ještě někdo jinej.

někdo HODNĚ zklamanej

A i když jsem jí víc blíž bejt nemoh,

pořád tady bylo něco, co nás od sebe

vzdalovalo.

Vím to.

Vím to,

protože i já jsem se  kdysi schovával

ve svý tlustý

kůži.

Ze strachu před zklamáním.

Nejspíš.

(ze sbírky Žena na tisíc způsobů)