|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
přišla jsem právě včas abych spatřila
blyštivou hostii měsíce
ulpělou na šedém plátně nebe
to vytřeštěné oko ubývání
někdy prý postačí – dorozdělit slova
na tvoje, cizí, povzdechy a –
…jako zvon, mladá pani, jako…
- a z dodnes prázdné kapsy vyčarovat šátek
mávat jako bys zaříkával duchy
anebo naopak volal na polární lišky
usazené do sametu zaručeně pravých příběhů
ty které lákají nehodné syny
návnadou předsplněných přání
prostě jen tak
kus za kus
- já vím - jako
tančící pudlík s obvázanou tlapkou
právě zabouchnuté dveře bytu na pavlači
a jakkoliv tomu neuvěříš
také já v područí jednotlivých kontrakcí -
zatímco dolíčky v tvářích princezen
kvasí cestou k zrcadlu zpět do krásy
vymleté koryto souhlasů hučí povodní
dní které jsme vzdali
- zadržuji tu tmu – víc neumím
je to ten obrat o půl slova
jenž do zelených jablek vráží
prsty sladkostí -
jen pevně zavřít oči
|
|
|