Mé lásce
Když jsem býval mladší, už tenkrát jsem si snil,
že jednou potkám ženu, krásnou, jak tisíc víl.
Tu krásku jedinou, která city ve mně vzbudí,
spolu navždy budem žít, bohatí či chudí.
Život půjde kupředu, rok se s rokem vystřídá,
nepoznáme starosti, jen kdo děti pohlídá.
Vždycky jsem si myslel, že takhle nemůže to být,
tolik štěstí v životě, přeci těžko budu mít.
Teď podívám se na sebe, a ve své tváři vidím,
výraz říká, našel jsem, tu po které se pídím.
Stačilo pár pohledů, pak dva tance beze slov,
za chvíli hned věděl jsem, že můžu ukončit svůj lov.
Snažím se ti říci jen, abys dobře věděla,
že láskou k tobě opojen, já našel svého anděla.
Jeho jméno je jménem tvým, to se přeci rozumí,
proto neměj obavy, mé city těžko vyšumí.
Na světě jen pár věcí je, které jisté jsou,
jedna však je jistější, milování nás dvou.
Žádný člověk na zemi, necítí co v srdci mám,
nikdo také netuší, že já celé ti ho dám.
Na co mě by bylo, bušící v mém těle,
když jen po tvém boku, může být mi skvěle.
|
