V poslední době mám většinou deprese nebo naopak úzkosti po antidepresivech. Proti úzkostem beru jako nejsilnější lék Chloprprothixen a ve středu jsem se s ním tak omámil, že jsem nebyl schopen vyjít z bytu, takže jsem si netroufl na návštěvu u Michaely (to je moje psychiatrička) a objednávku jsem odvolal. Chtěl jsem se znovu objednat za týden, ale to prý nejde, Michaela má dovolenou. Objednala mě až na 4.8. Mezitím beru v minidávkách Cipralex, který mi sice „smaže“ deprese, ale na oplátku způsobuje silné úzkosti. Proti nim běžně beru Diazepam nebo Dormicum (to je lék na spaní, ale dokáže mě těch úzkostí na několik hodin zbavit). Když nepomůže ani ten, zbývá Chlorprothixen – ďábelský to vynález Zentivy. Člověk je po něm úplně tupý a při vyšších dávkách usne, ale až za dlouhou dobu. Já mám teď v sobě hodinu 2 tablety Chlorprothixenu a zatím se nic neděje. Takže…
      Když se nic neděje, sedím u Sibelia a vkládám tam prvorepublikové šlágry z vlastních zásob pořízených v antikvariátech zamlada nebo vypůjčených z Městské knihovny Praha na Mariánském náměstí. Tam mně chodí noty vypůjčovat asistent, protože nejsem na tom tak dobře, abych mohl cestovat po Praze skrze MHD. Průkazku ZTP sice mám, takže neplatím nic, ale jsem z těch lidí děsně nervózní, že by to znamenalo další prášky.
      Kritické bylo pondělí, protože mě měl přijít důchod. Pošťák sice zvoní dvakrát, ale já si dal na dveře lístek, aby zvonil, dokud se nedozvoní. Musím uznat, že málem zavařil zvonek. Já přitom měl v sobě 2 tablety Chlorprothixenu a kdyby mě na důchodu ošidil třeba o tisícovku, nepoznal bych nic. Byl jsem rád, že jsem k těm dveřím vůbec došel a vyrobil dva podpisy.
      Včera mi bylo střídavě dobře a blbě a prášků jsem snědl požehnaně. Ty poslední 2 Chlorprothixeny byly jakoby na spaní, protože já seděl u Sibelia s přestávkami od 5 ráno do půlnoci. Nastrkal jsem do něj několik písniček a trochu si zkoušel zaaranžovat (na to se vždycky nejvíc těším). Nabízím vám k poslechu dvě verze známého evergreenu Šanghaj. Měl jsem k dipozici jen noty na melodii a akordové značky, to je téměř tabula rasa, jelikož jsem musel vymýšlet bas. Tak pěkný poslech.