kámen po kameni trhají jak mléčné zuby

/ a zcela bez ostudy

zametají zvratky /

ale nekončí zabalené v kapesníčku

v nočním stolku láskyplné matky

mění se v obyčejný písek

/ třeba z něj děti postaví hrad /

smutný je pohled na tebe

a sbíječky se řehtají…

            / snad umlčí je, snad… /

možná se jenom spletli

možná mysleli

že vajíčka už došla

že jsme jen špatně rozhodli

kam přijdou

/ drahé obleky

vyšly z čistíren už dávno /

smutný je pohled na tebe

a míchačky se točí…

            / a lidé poklekli

ať tlusté krky straší ráhno /

točí se jako moje hlava –

na kterém břehu leží pravda?

/ opilec kropí Malou stranu /

„jménem republiky“:

/ nechme zvonit hranu /

naházejme šejdíře do studené vody

vyhoďme z oken radní

a pak…

            / padni komu padni /

pak vezměme košíky a nůše

a přinesme tolik vajec

co jen uneseme

smutný je pohled na tebe

a svatí mlčí...

            / jen tváře orosené /

jsou jak z kamene

ti co si kreslí svatozář