TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 24.11. Emílie

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

6.
Autor: ariel (Občasný) - publikováno 25.5.2010 (09:13:57)

Nikde se nezachytit,

a mysl jako proud

rozsvítí v očích,

že uvnitř je život

i volný pokoj

pro všechny,

které prostě miluji.

17. 5. 2010

Poznámky k tomuto příspěvku

čtenář literární agent - 25.5.2010 > pokoj je pěkný, déčko

		<reagovat

zanzule (Občasný) - 8.6.2010 > je zbytečně ticho**		Body: 5 Doporučil

		<reagovat

šedé (Občasný,Šéfredaktor) - 25.5.2010 > Vnímám ji spíš jako upřímné přání než otisk skutečnosti, ale jestli to máš opravdu takto jednoznačné, vlastně Ti i závidím.

		<reagovat

	ariel (Občasný) - 25.5.2010 > šedé> myslím, že člověk vždycky sám sebe předchází i opožďuje - kolísá mezi lepším a horším a standardním já. to lepší já ale určuje směr, Vygotskij tomu u dětí říká "zóna nejbližšího vývoje"

		<reagovat

	stanislav (Stálý) - 9.7.2010 > šedé> závidět se nemá...

		<reagovat

	šedé (Občasný,Šéfredaktor) - 25.5.2010 > ariel> Ano, takto se nedá říct proti ani bů (u zdravých lidí, myslím, že u jisté části nemocných to platit nebude, ale to budeš vědět asi lépe Ty). Jen mi připadá, že je právě v tomto ohledu báseň v její úspornosti až moc "jasná", ale to už možná plácám z nevyspání...

		<reagovat

Michelle (Občasný) - 23.9.2010 > Já i má mysl se zachytáváme neustále		Body: 5 Doporučil

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + čtyři ?

Napsat autorovi (Občasný)