Alanis,

lesem, parkem, alejí,

pomalým krokem, po kotníky v listí,

s myšlenkami v povětří vlasy vlají,

nábřežím zní, akord řeky, s Vltavou

hledám souznění, podzimního dne si vážím,

v nitru svém topím, ve vlnách koupu,

příčinu pravou, zájem můj, léto vadne.

Alanis,

je říjen v kalendáři,

změny prolínají se v herbáři i snáři,

počasí hádavé, provází, posezení odpolední,

jemně struny kytarové znějí, doprovod pohody,

hlasy zvonivé se smějí, si prozpěvují,

v zahradě, mezi stoly, desert s kávou,

siesta vlídná, přátele se tu potkávají.

Alanis,

ze šálku voní kapučíno,

za oknem svět je zítřejší,

na židličce zdobené a na rameni,

pírko bělostné, foukneš a pryč je bolestné,

stůl věkem poznamenaný, milé zdání,

okrášlený vázičkou, kvítkem,

dečkou ze vzpomínek teskných a přání.

Alanis,

vílo prázdnin, loučení a smutků,

vavříny mi nosíš, jsem ztracen,

tóny sychravých rán a uplakaných večerů,

dáváš mi, máváš, šátkem i mnou, naivou,

jsem plavcem v slzách Tvých, mlží se,

do ulic, do šera podloubí, kaváren a barů,

v městě starém, za mostem Karlovým.

Alanis ...